Vše, co jste chtěli vědět o nerezové oceli
Nerezová ocel
Nerezová ocel je speciální typ oceli, která se vyznačuje vysokou odolností proti korozi a jiným vlivům prostředí. Díky svým jedinečným vlastnostem se široce využívá v různých průmyslových odvětvích, od potravinářství po letecký průmysl.
Složení a vlastnosti
Nerezová ocel je slitina železa, která obsahuje minimálně 10,5 % chromu. Přidáním chromu se na povrchu oceli tvoří ochranná vrstva oxidu chromitého, která zabraňuje korozi a umožňuje samoregeneraci materiálu při poškození. Kromě chromu mohou být přítomny i další prvky, jako jsou:
Nikl – zlepšuje odolnost proti korozi a mechanické vlastnosti.
Molibden – zvyšuje odolnost proti chloridové korozi (např. v mořském prostředí).
Mangan a dusík – zvyšují pevnost a tvrdost.
Titan a niob – stabilizují strukturu a zlepšují odolnost vůči mezikrystalické korozi.
Druhy nerezové oceli
Nerezové oceli se dělí do několika hlavních skupin podle své struktury a vlastností:
Austenitická nerezová ocel (typ 304, 316)
Nejméně magnetická.
Vysoká odolnost proti korozi a teplotním změnám.
Používá se v potravinářském, chemickém a farmaceutickém průmyslu.
Typ 316 obsahuje molybden a je vhodný pro mořské prostředí.
Feritická nerezová ocel (typ 430)
Magnetická, levnější než austenitická.
Nižší odolnost vůči korozi, ale dobrá svařitelnost.
Často se využívá v automobilovém průmyslu a interiérovém designu.
Martenzitická nerezová ocel (typ 410, 420)
Tvrdší a pevnější, ale méně odolná proti korozi.
Používá se na nože, chirurgické nástroje a mechanické díly.
Výhody nerezové oceli
Odolnost proti korozi – díky chromu a dalším legujícím prvkům.
Pevnost a tvrdost – vysoká mechanická odolnost.
Dlouhá životnost – minimální opotřebení a údržba.
Hygienické vlastnosti – neabsorbuje nečistoty, ideální pro zdravotnictví a potravinářství.
Recyklovatelnost – šetrná k životnímu prostředí, až 90 % nerezové oceli lze recyklovat.
Nevýhody nerezové oceli
Vyšší cena – oproti běžným uhlíkovým ocelím je dražší.
Náchylnost k poškrábání – zejména leštěné povrchy.
Obtížnější obrábění a svařování – zejména u některých druhů s vysokým obsahem legujících prvků.
Zajímavosti o nerezové oceli
Nerezovou ocel objevil v roce 1913 anglický metalurg Harry Brearley, když zkoumal nové slitiny pro odolné hlavně zbraní.
Eiffelova věž byla původně natřena barvou s vysokým obsahem chromu – pokud by byla dnes postavena, pravděpodobně by se používala nerezová ocel.
Titanem legovaná nerezová ocel se používá v extrémních podmínkách, jako jsou kosmické lodě a hlubokomořské ponorky.
Nerezová ocel v domácnosti
Nerezová ocel je jedním z nejpopulárnějších materiálů, které nacházejí uplatnění v domácnostech po celém světě. Díky své odolnosti, snadné údržbě a elegantnímu vzhledu je ideální volbou pro různé aplikace, od kuchyňských spotřebičů až po koupelnové doplňky. V tomto článku se podíváme na vlastnosti nerezové oceli, její využití v domácnosti a tipy na její údržbu.
Vlastnosti nerezové oceli
Nerezová ocel je slitina železa, uhlíku a dalších prvků, jako jsou chrom, nikl nebo molybden. Klíčovou složkou této oceli je chrom, který tvoří ochrannou vrstvu oxidu chromitého, čímž zabraňuje korozi a zajišťuje dlouhou životnost materiálu.
Využití nerezové oceli v domácnosti
1. Kuchyně
V kuchyni je nerezová ocel velmi oblíbená díky svým hygienickým a odolným vlastnostem.
-
Kuchyňské dřezy – Jsou odolné vůči vodě a skvrnám, snadno se čistí a udržují.
-
Pracovní desky – Jsou často využívány v profesionálních kuchyních, protože se snadno dezinfikují.
-
Spotřebiče – Lednice, trouby, mikrovlnné trouby a myčky jsou často vyrobeny z nerezové oceli pro moderní vzhled a dlouhou životnost.
-
Nádobí a příbory – Nerezové hrnce, pánve a nože jsou oblíbené pro svou odolnost vůči vysokým teplotám a dlouhou životnost.
2. Koupelna
Nerezová ocel je ideální volbou do koupelny díky odolnosti vůči vlhkosti a snadné údržbě.
-
Vodovodní baterie – Jsou elegantní, trvanlivé a odolné vůči vodnímu kameni.
-
Sprchové a koupelnové doplňky – Držáky na ručníky, poličky, dávkovače mýdla a zrcadla jsou často vyrobeny z nerezové oceli.
-
Sprchové hlavice a hadice – Nerezové varianty jsou odolné vůči zanášení vodním kamenem.
3. Nábytek a interiérové prvky
Nerezová ocel je hojně využívána také v interiérovém designu.
-
Madla a kliky – Nerezová madla a kliky nejen dobře vypadají, ale jsou také velmi odolná.
-
Zábradlí a schodiště – Díky své pevnosti a modernímu vzhledu se často používají v moderních interiérech.
-
Osvětlení – Nerezová svítidla jsou odolná vůči mechanickému poškození a dobře doplňují moderní styl domácnosti.
4. Exteriér
Nerezová ocel se hodí i pro venkovní použití.
-
Zahradní nábytek – Stoly, židle a lavičky z nerezové oceli odolávají povětrnostním vlivům.
-
Ploty a brány – Jsou elegantní a nenáročné na údržbu.
-
Grily a venkovní kuchyně – Nerezové grily a pracovní desky jsou ideální pro dlouhodobé venkovní použití.
Údržba nerezové oceli
Ačkoli je nerezová ocel velmi odolná, vyžaduje pravidelnou údržbu, aby si zachovala svůj lesk a bezvadný vzhled.
Čištění a údržba
-
Pravidelné mytí – Používejte měkký hadřík nebo houbičku s teplou vodou a jemným čisticím prostředkem.
-
Odstranění otisků prstů – Speciální čističe na nerez nebo směs vody a octa pomohou odstranit skvrny.
-
Leštění – Lešticí prostředky na nerez pomohou udržet povrch lesklý.
-
Vyhněte se abrazivním čisticím prostředkům – Hrubé houbičky nebo práškové čističe mohou způsobit poškrábání povrchu.
Další tipy pro péči o nerezové povrchy
-
Používejte mikrovláknové hadříky – Pomáhají eliminovat šmouhy a nepoškrábou povrch.
-
Směr čištění – Otírejte povrch ve směru broušení oceli, aby se zachoval jeho přirozený vzhled.
-
Ochrana před vodním kamenem – V oblastech s tvrdou vodou pravidelně odstraňujte vodní kámen pomocí octového roztoku.
-
Vyvarujte se kontaktu s chloridy – Sůl, bělidla a jiné agresivní chemikálie mohou narušit ochrannou vrstvu chromu.
-
Okamžitě utřete rozlité tekutiny – Zabraňte vzniku skvrn tím, že nenecháte kyselé nebo agresivní látky dlouho působit.
Mýty a fakta o nerezové oceli
Je nerezová ocel opravdu nerezová?
Nerezová ocel je rodina technických materiálů, která je v průmyslu široce využívána. Díky svým vlastnostem se hodí pro celou řadu aplikací, od chirurgických nástrojů po příborové nože a od ponorkových lodních šroubů po kyselinovzdorné potrubí v chemických závodech, i pro spoustu dalších. Ovšem mnoho věcí, o kterých si technici myslí, že je vědí, není pravdivých.
Dokonce i objev nerezové oceli je obklopen mýty. Podle legendy nerezovou ocel objevil náhodou v roce 1913 britský metalurg Harry Brearly, když si všiml, že některé vzorky experimentální slitiny, které chtěl vyhodit, po několika měsících na polici nezrezly. Ve skutečnosti Brearly věděl, co dělá – už od počátku 19. století bylo známo, že přidáním chromu do oceli se zvyšuje její odolnost vůči korozi a řada vynálezců po celém světě už před rokem 1913 vyvinula materiály, které bychom dnes označili za nerezovou ocel. Brearlyho hlavní přínos spočíval v tom, že si uvědomil, že se z těchto ocelí mohou vyrábět příbory. S termínem „nerezová ocel" přišel Ernest Stuart, jeden z Brearlyho společníků ve výrobě příborů.
Termín „nerezová ocel" bohužel může za další mýtus: víru, že nerezová ocel nereziví.Mnohokrát jsem slyšel, jak si lidé stěžují, že je jejich dodavatel podvedl, pokud díl z nerezové oceli jeví známky koroze. Nerezové oceli jsou ve skutečnosti vůči korozi odolné, ale nejsou vůči ní imunní. Mnohem přesnější, i když možná poněkud komplikovanější je termín používaný v americké armádě – „korozivzdorná ocel" („corrosion-resistant steel", zkráceně „CRES").
Abychom pochopili, proč mohou nerezové oceli korodovat, musíme si uvědomit, díky čemu jsou korozivzdorné. Nerezové oceli jsou slitiny železa, které obsahují minimálně 10,5 % chromu. Chrom reaguje s kyslíkem v atmosféře a vytváří tenkou ochrannou vrstvu oxidů chromu. Tato pasivní vrstva oxidů chrání ocel před korozí.
Některé chemické částice, například ionty chloridů, však mohou tuto pasivní vrstvu narušovat a rozkládat. K tomu může docházet například ve slané vodě, protože sůl je chlorid sodný. Po zmizení pasivní vrstvy může ocel rezivět stejně jako každá jiná ocel. Tomu se říká „důlková koroze", protože se obvykle objevuje v lokalizovaných důlcích.
Vzhledem k tomu, že pasivní vrstva potřebuje ke svému vzniku kyslík, může se rozkládat i v místech s nedostatkem kyslíku. K tomu může docházet například pod těsněními, pod hlavami šroubů nebo v závitech šroubů. V těchto místech chudých na kyslík rychle vzniká koroze. Označuje se jako „štěrbinová koroze".
Další forma koroze vzniká, když se chrom v oceli slučuje s uhlíkem v oceli a vznikají karbidy. Když k tomu dojde, není už chrom k dispozici, aby vytvořil ochrannou vrstvu oxidů. Karbidy se mohou vytvářet, pokud se ocel zahřeje na vysoké teploty, například v tepelně ovlivněném pásmu kolem svaru. Karbidy se obvykle vytvářejí na hranicích zrn materiálu, takže k této korozi dochází podél hranic zrn. Proto se tento jev označuje jako „mezikrystalová koroze". Ve specifickém případě svarů se také označuje jako „zcitlivění". Tuto formu koroze je možné minimalizovat používáním nerezových ocelí s nízkým obsahem uhlíku. Tyto slitiny se označují písmenem L: například AISI 304L nebo 316L.
PŘEVODNÍ TABULKA ZNAČENÍ OCELÍ
Tohle mimochodem vyvrací další mýtus – domnění, že všechny nerezové oceli jsou rovnocenné. Ve skutečnosti mají různé nerezové slitiny různé úrovně odolnosti vůči korozi. Martenzitické nerezové oceli (řada AISI 400) jsou velmi pevné, ale nejsou tolik odolné vůči korozi jako austenitické nerezové oceli (řada AISI 300). Dokonce i mezi austenitickými nerezovými ocelemi se odolnost vůči korozi liší.
Podívejme se na tři austenitické nerezové slitiny: AISI 303, 304 a 316. Typ 304 je standardní. Skládá se přibližně z 18 % chromu a 8 % niklu, zbytek je železo. Je široce používán a má celkem dobrou odolnost vůči korozi. Typ 303 obsahuje stejné množství chromu a niklu jako typ 304, je do něj však přidáno určité množství síry. Přidaná síra zvyšuje obrobitelnost, ale snižuje odolnost vůči korozi. Typ 316 rovněž obsahuje stejné množství chromu a niklu, ale také 2 % až 3 % molybdenu. Přidání molybdenu zvyšuje odolnost vůči korozi.
Konečně je také mýtus to, že nerezové oceli jsou nemagnetické. Některé martenzitické nerezové oceli jsou stejně magnetické jako uhlíková ocel. Austenitické nerezové oceli mívají nižší magnetickou permeabilitu, v některých případech tak nízkou, že nejsou přitahovány ručním magnetem. Operace zpracování za studena, například lisování, kování, tažení drátů nebo hlavičkování, však mohou magnetickou permeabilitu těchto materiálů zvýšit. U spojovacích prvků z nerezové oceli řady AISI 300 je běžné, že jsou alespoň slabě magnetické. Zkoušení, jestli je ocel nerezová nebo není, pomocí magnetu je tedy přinejlepším nespolehlivé.